Historie ZUŠ Jihlava

Historie ZUŠ Jihlava

která v roce 2014 oslavila 90 let od svého vzniku, se velmi významně se podílí na kulturním vývoji Jihlavy a okolí. Vychovala řadu významných hudebníků, z nichž mnozí umělecky působí v nejrůznějších oblastech kultury, a to jak aktivní umělci, tak i jako významní pedagogové

Léta 1924–25 zůstanou důležitým mezníkem v dějinách Jihlavy. Jihlavská hudební škola neměla při svém vzniku pouze hudební poslání. Její vznik vyvolala nejen potřeba hudebního vzdělání, ale i nutnost posílit český živel ve městě, kde byla národnostní většina na vážkách.
Sídlem školy bylo určeno staré gymnázium v Hluboké ulici č1. Ředitelem školy se na základě konkurzu stal absolvent kompozičního a klavírního oddělení pražské konzervatoře Bohumil Bouda.
Pro informaci obecenstva o organizaci a účelu hudební školy napsal ředitel B. Bouda stať„Hudební školy a veřejnost“, která byla otištěna v Jihlavských listech a také ve výroční zprávě školy.
V personálním obsazení učitelů docházelo v meziválečném období k častým změnám. Funkci ředitele školy zastával po všechna ta léta Bohumil Bouda, který se intenzivně uplatňoval i ve veřejném životě jako výborný klavírista, sbormistr, dirigent a skladatel. Škola byla finančně zabezpečena jednak školným, jednak formou subvencí, dotací, příspěvků od organizací i od soukromých osob. Vznikla nadace pro nemajetné žáky, do níž přispívaly místní banky a organizace.
Rozštěpení státu a okupace v roce 1939 přivodily i zánik jihlavské městské hudební školy. V červnu 1939 nařídil německý komisař školu zrušit. Na žádost jihlavské matice školské bylo sice povoleno otevření pod jejím vedením, ale už v roce 1940 němečtí okupanti školu zrušili s konečnou platností.

1945- 1968
V poválečném období se úkolu znovu vybudovat hudební školu ujali redaktor František Melichar se svým bratrem Antonínem. Obnovená škola byla umístěna opět v budově v Palackého ulici. Vyučování bylo zahájeno ve znovuotevřeném ústavu již 1. června 1945. Dne 1. října 1945 se vrátil do Jihlavy B. Bouda a opět se ujal řízení. Vyučovalo se hře na housle, klavír, violoncello, akordeon, kytaru a dechové nástroje, dále probíhala výuka zpěvu a rytmiky.
Po komunistickém puči v roce 1948 nastaly v československém školství mnohé změny.  Zemský národní výbor schválil nový organizační statut městských hudebních škol, Jihlava se stává krajským městem, a od 1. 1. 1950 vše financuje stát, který městům dává veškeré potřebné výdaje.  Úpravy jednotného školství přinesly do hudebního školství některé pozitivní prvky. V rámci těchto úprav se škola v dubnu 1948 výnosem ministerstva školství přejmenovala na městský hudební ústav a dostává státní dotace.
V následujících letech zaznamenává škola rozmach. Na školu přišla řada nových učitelů, takže v roce 1955 zde již vyučuje 18 řádných a 5 externích učitelů. Žáci se pravidelně zúčastňovali krajských soutěží, učitelé i žáci vystoupili na řadě veřejných akcí. Nastaly změny i v přijímání nových žáků. Zpřísnila se měřítka pro přijetí a pro zahájení výuky byl stanoven věk 6 let, přičemž výběr se prováděl přímo na literních školách.
Ve školním roce 1956/57 došlo k reorganizaci hudebních škol. Název městský hudební ústav se celostátně přejmenoval na základní hudební školy. Doba studia byla stanovena na deset let, v nichž je zahrnut již jeden rok PHV.
V následujícím školním roce v Jihlavě vznikl Krajský symfonický orchestr,  jehož základ tvořili učitelé jihlavské hudební školy a v němž hráli i učitelé z hudebních škol celého tehdejšího jihlavského kraje. Přímo na škole byl znovu založen žákovský orchestr, jehož dirigentem se stal Emerich Vacek (od roku 1954 ředitel školy).  Stávající prostory školy zdaleka nevyhovovaly stále rostoucím potřebám, a tak škola usilovala o nové vhodné prostory. To se daří v letech 1959/60, kdy je základní hudební škole – díky politickému vlivu ředitele E. Vacka – přidělena budova na dnešním Masarykově náměstí č. 16, kde je sídlo ZUŠ dodnes. Konečně se podařilo získat plně vyhovující prostředí pro činnost ZHŠ, kde měl každý pedagog svou samostatnou učebnu. V té době se již začínalo vyučovat na nově zřízených pobočkách v Lukách nad Jihlavou a v Dolní Cerekvi a byla zřízena detašovaná třída v Polné. 
V rámci územní reorganizace přešla škola pod správu a řízení ONV v Jihlavě. Celostátním opatřením se z hudebních škol staly dne 1. září 1961 lidové školy umění a zavedla se nová třístupňová klasifikace. To už je novou ředitelkou Věra Slabá, promovaná historička se státní zkouškou z učitelství klavírní hry a zástupcem ředitele se stal Emerich Vacek. Během tohoto období došlo k několika významným změnám. Jihlavská LŠU se rozšířila o další obory: výtvarný a od roku 1962 i literárně dramatický.
V roce 1963 na vypsaný konkurz se ředitelkou školy stala JUDr. Jana Melicharová, jihlavská rodačka. Škola nadále rozšiřovala svou působnost. V roce 1967 již má 31 učitelů, z toho 28 na plný, 2 na částečný úvazek a jednoho externího učitele. Od 1.2 1964 se zahájilo vyučování v oboru tanečním. 

1968–1989
V následujících letech byla činnost školy podřízena politice státu. Pořádaly se koncerty k různým politickým výročím, žáci se povinně zúčastňovali soutěží, učitelé museli studovat politickou literaturu, navštěvovat politické semináře a přednášky, účastnit se kulturních brigád a pořádat každoroční třídnické hodiny. Přesto se nikdy nezapomínalo na hlavní poslání hudební školy – výchovu dětí k umění. 
Do nové kvalitativně vyšší etapy vstoupila činnost Sdružení rodičů a přátel školy. Výbor začal řešit pomoc SRPŠ při výchově dětí, zejména častějším stykem s rodiči žáků. SRPŠ pomáhalo škole i po stránce materiální. Uvolňovalo značné finanční prostředky na zájezdy do Janáčkova divadla v Brně apod. Velkým problémem Jihlavy v té době představovala nedostačující kapacita LŠU. Město se stále rozrůstalo, vzrůstal i počet rodičů vyžadujících estetické vzdělání svých dětí a škola zdaleka nestačila pokrýt narůstající požadavky.
V osmdesátých letech škola prožívala svoji další významnou etapu. V roce 1981 byl jmenován ředitelem Josef Zeman, který dbal dle finančních možností na vybavení školy moderní reprodukční technikou, hudebními nástroji a dalším nezbytným materiálním vybavením. Konečně se podařilo postupně stabilizovat učitelský sbor. Počet žáků se ustálil v průměru na čísle 1200. Žáci úspěšně pokračovali v předchozí tradici a získávali na různých soutěžích – i v celostátním měřítku – přední umístění.

1990–2002
V roce 1990 se LŠU celostátně přejmenovaly na základní umělecké školy a od školního roku 1991/92 se začínala psát další kapitola historie školy. V červnu 1991 vyhlásil Školský úřad v Jihlavě konkursy na místa ředitelů základních škol a základních uměleckých škol okresu. Na základě výsledku konkursu byl ředitelkou ŠÚ jmenován do funkce ředitele ZUŠ Mgr. Petr Šandera, bývalý žák školy, absolvent JAMU Brno v oboru hra na varhany. Zástupci byli jmenováni Mgr. A. Nosek a Mgr. A. Veselý. Nové vedení školy začalo od počátku vytvářet vnitřní podmínky pro samostatnost školy a od 1. 1. 1993 získala škola právní subjektivitu se zřizovatelem ŠÚ Jihlava.
Škola se i v nových – demokratických – podmínkách udržuje a zlepšuje kredit u občanů Jihlavska, i když musela zápasit tak jako v dobách svých začátků s finančními problémy – menší dotace a zvyšování školného. Přes tyto potíže a tvrdší podmínky se počet žáků i počet učitelů udržuje na průměrných číslech let osmdesátých. O kvalitě výuky vypovídají úspěchy žáků v soutěžích, přijetí žáků na profesní školy, ale i úspěch žáků a učitelů na koncertech v hudební škole v holandském Purmerendu. Na škole byl založen DPS Radost a Gaudium pod vedením J. Jakeše a D. Fučíkové. Důležitou změnou prošel smyčcový orchestr. Taktovky se ujali učitelé houslí Josef Zeman a Josef Mrázek. Již v tomto roce překvapil velmi dobrým výkonem, ale to byl pouze začátek úspěšné éry tohoto tělesa pod vedením nových dirigentů.
Dlouhodobým problémem 90. let bylo financování. Škola musela ve vlastním provozu šetřit, školné se podstatně zvyšovalo. Kromě státních dotací a školného přijímala škola finanční dary od sponzorů. Finanční situace se konečně stabilizovala v roce 1997.

2002
se začíná psát nová – zatím poslední kapitola historie školy. Od školního roku 2002–2003 ve funkci ředitelky školy působí Mgr. Dana Fučíková.
V jejím funkčním období škola prochází významnými změnami. Dochází k celé řadě oprav a úprav školy (malý koncertní sál a zkušebna sborů v přízemí školy, nové toalety v přízemí školy), a je zde vedena velká snaha o celkovou rekonstrukci školy.

V roce 2004 se na ZUŠ Jihlava poprvé konala Přehlídka mladých pianistů. Tuto myšlenu přinesla E. Fišerová, vedoucí klavírního oddělení a ta se také se ujala její organizace. Pravidelně každý rok se začaly konat Dny otevřených dveří.
Na škole začal pracovat Velký dechový orchestr TUTTI pod vedením Petra Píši a Jana Noska. Podpora tohoto tělesa přispěla k většímu personálnímu rozvoji dechového oddělení. To sebou přináší i obnovu nástrojového vybavení pro tento ansámbl. Zároveň byl nastaven plán na nákup a obnovu klavírů a klavírních křídel.
Ve dnech 30. dubna a 1. května 2004 učitelé a žáci ZUŠ Jihlava zajistili část kulturního programu při příležitosti oslav vstupu Česka do Evropské unie. Veškeré akce ve školním roce 2004–2005 potom byly věnovány 80. výročí založení hudebního školství v Jihlavě. Kromě toho se slavilo také 10. výročí založení dětského pěveckého sboru Gaudium.
V roce 2006 byla zrekonstruovaná hudební síň. Ve školním roce 2007–2008 byla zahájena výuka hudebně-pohybové průpravy (HuPP). Od tohoto školního roku se znovu obnovila tradice pořádání pořadů pro děti z mateřských škol. Každoročně se koná několik pořadů pod názvem „Jak čaruje hudba“.

Ve školním roce 2008–2009 přešla škola pod nového zřizovatele, statutární město Jihlava. Na základě konkurzu byla do funkce ředitele školy opět jmenována Mgr. Dana Fučíková. Začínají intenzivní jednání týkající se oprav případně celkové rekonstrukce školy, které nastaly v roce 2011 v říjnu. Celá škola se stěhovala do náhradních prostor na Masarykově náměstí -  hotel Zlatá hvězda, který se stal na 2 roky našim útočištěm. Za tu dobu budova školy prošla celkovou rekonstrukcí včetně nově přistavené budovy v zadním traktu školy k výuce VO a velké zkušebny pro orchestry a využity byli i půdní a sklepní prostory pro výuku a výstavy.
Slavnostní znovuotevření nové školy proběhlo v červnu 2013, velkolepým koncertem „ Přes náměstí“.

Díky rekonstrukci školy se navýšil i počet žáků 1204 a pedagogických pracovníků 55. Z toho důvodu byl zvolen druhý zástupce školy. Statutárním zástupcem zůstal Ant. Veselý a druhým zástupcem byl jmenován Jan Nosek.